Kad ćeš već jednom prelomiti i preseliti se kod mene?
Kdy opustíš toho troubu a začneš žít se mnou?
Sigurno se pitaš kad ćeš početi dobivati svoj dio.
Máme štěstí. Asi si říkáš, kdy z toho všeho dostaneš svůj podíl.
Pitala sam se kad ćeš imati petlje da kažeš zdravo
Přemýšlela jsem, kdy nabereš odvahu mi říct "Ahoj".
Kad ćeš znati da li je uspelo?
Kdy bude jasné, že to zabralo?
Ako sad ne istupiš, kad ćeš?
Jestli to neuděláš teď, tak kdy?
Možda ću razmišljati o tome sljedeći put kad ćeš čitati moj dnevnik.
Možná tě to odradí, až si zase budeš chtít číst můj deník.
Kad ćeš ići kod svog nefrologa?
Kdy si, uh, obraťte se nefrolog?
Kad ćeš mi dozvoliti da te stavim na Facebook?
Kdy mi dovolíš přidat tě na Facebook?
Nikad ne znaš kad ćeš dobiti udarac sa strane.
Nikdy nevíš, kdy dostaneš ránu pod pás.
Pitao sam se kad ćeš mi reći.
Zajímalo mě, kdy mi to řekneš.
Ako znaš koliko vrijediš, kao da znaš kad ćeš umrijeti.
Znát jeho cenu, je jako znát den, kdy zemřete. Můj?
Dakle, kad ćeš doći dole i posetite nas u Sedona?
Kdy se na nás přijdete podívat do Sedona?
Znam kad ćeš da promeniš operativnu proceduru. Ti glupa idiotkinjo.
Vím, jak dlouho vám potrvá, než změníte operační postup, blbko.
Mislim, to je puno slobode, nitko ne pita kamo ideš, što radite, kad ćeš doći kući.
Nikdo se vás neptá, kam jdete, co děláte, kdy přijdete domů.
U stvari, kad ćeš pozornici opera?
Vlastně, v jaké fázi jste s tou operou?
Da, pitao sam se kad ćeš doći posjetiti me.
Jo, přemýšlel jsem, kdy mě přijdeš navštívit.
Kad ćeš više da prihvatiš da ne pripadaš ovde, da te niko ne voli, da se smejemo tvojim sakoima i bodrenju tebi iza leđa?
Kdy už konečně akceptujete, že sem nepatříte, že nikdo z nás vás nemá rád, že si děláme srandu z vašich vest a vašich povzbuzujích řečí za vašima zádama.
A kad ćeš ti da ih savladaš, matori?
A kdy je zvládneš ty, vole? Jsi stejně tak špatnej jako on.
A car mi reče, a žena njegova sedjaše do njega: Koliko ti vremena treba na put, i kad ćeš se vratiti?
Ještě mi řekl král (královna pak seděla podlé něho): Dlouho-li budeš na té cestě, a kdy se zas navrátíš?
Kad ćeš se odvratiti od mene i pustiti me da progutam pljuvanku svoju?
Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
O da me hoćeš u grobu sakriti i skloniti me dokle ne utoli gnev Tvoj, i da mi daš rok kad ćeš me se opomenuti!
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
Čeznu oči moje za rečju Tvojom; govorim: Kad ćeš me utešiti?
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Koliko će biti dana sluge Tvog? Kad ćeš suditi onima koji me gone?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Dokle ćeš, lenjivče, ležati? Kad ćeš ustati od sna svog?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Jaoh, maču Gospodnji, kad ćeš se smiriti?
Ach, meči Hospodinův, dokudž se nespokojíš?
Tada andjeo Gospodnji odgovori i reče: Gospode nad vojskama, kad ćeš se već smilovati Jerusalimu i gradovima Judinim, na koje se gneviš već sedamdeset godina?
Tedy odpověděl anděl Hospodinův a řekl: Ó Hospodine zástupů, až dokudž ty se nesmiluješ nad Jeruzalémem a nad městy Judskými, na kteréž jsi hněval se již sedmdesáte let?
0.41973996162415s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Kdy opustíš toho troubu a začneš žít se mnou? 